1325c055a2
|
||
|---|---|---|
| README.org | ||
README.org
Bukurest 2025
- Rumunsko
- Historie
- Antika a raný středověk (do 1000)
- Středověká knížectví (1000–1500)
- Osmanská svrchovanost a cizí vlivy (1500–1800)
- Moderní obrození a cesta k nezávislosti (1800–1918)
- První světová válka a „Velké Rumunsko“ (1914–1940)
- Krize roku 1940 a druhá světová válka (1940–1947)
- Komunistické období (1947–1989)
- Transformace a 21. století (1990–současnost)
- Historie
- Mesto
- Historie
- Architektura
- Palác parlamentu (Palatul Parlamentului) – stručný přehled
- Ateneul Român (Rumunské atheneum) – koncertní síň (1888)
- Mănăstirea Stavropoleos – klášter a kostel (1724–1733)
- Curtea Veche (Stará knížecí rezidence)
- Arcul de Triumf – triumfální oblouk (1935–1936)
- Palatul CEC (Palác CEC) – bývalé sídlo spořitelny (1900)
- Palatul Regal (Královský palác) – dnes MNAR
- Biserica Kretzulescu (Kostel Kretzulescu) (1720s)
- Palatul Cantacuzino – Muzeum George Enesca (1901–1903)
- Palatul Telefoanelor (Telefónica/Telephones Palace) (1931–1934)
- Muzeul Satului „Dimitrie Gusti“ – skanzen (1936)
- Casa Presei Libere (dříve Casa Scânteii) (1950s)
- Blocul ARO / Cinema Patria (1931)
- Patriarhia Română – katedrála a palác patriarší (17.–20. stol.)
- Palatul Mogoșoaia – zámecký areál (mimo město, Ilfov; 1698–1702)
- Ruzne
- Bukurešť – ne-architektonické zajímavosti (výběr)
- Parcul Natural Văcărești (Bukařešťská „delta“)
- Therme București – lázně & aquapark (Balotești)
- Piața Obor – ikonické tržiště a street-food
- Parcul Regele Mihai I (Herăstrău) – jezero, zahrady, akce
- Grădinile Cișmigiu – historické městské zahrady
- Muzeul „Grigore Antipa“ – přírodovědné muzeum
- Muzeul Țăranului Român – rumunská lidová kultura
- Cărturești Carusel – „chrám“ knih v Lipscani
- Centrul Vechi (Lipscani) – bary, kavárny, hudba
- Arena Națională – zápasy a velké koncerty
- Street art na Strada Arthur Verona (festival Street Delivery)
- Festival George Enescu – špičková klasická hudba (září)
- Jurnal
Rumunsko
Historie
Antika a raný středověk (do 1000)
~1. tisíciletí př. n. l.: Území obýváno Dáky (thracké kmeny).
106–271: Římské dobytí Dácie císařem Traianem → romanizace, základy románské rumunštiny.
3.–10. stol.: Střídání nájezdníků (Gótové, Hunové, Avaři, Slované, Maďaři). V horách a lesích přežívají romanizované komunity (tzv. valachové).
Středověká knížectví (1000–1500)
Transylvánie (Sedmihradsko) součástí Uherska; silná saská a maďarská přítomnost.
1330: Valašsko (Ţara Românească) – stabilizace pod Basaraby; vítězství u Posady proti Uhrám.
1359: Moldavsko (Moldova) jako samostatné knížectví.
14.–15. stol.: Odolávání osmanské expanzi (Vlad III. Drăculea ve Valašsku; Štěpán Veliký v Moldavsku).
Osmanská svrchovanost a cizí vlivy (1500–1800)
Valašsko a Moldavsko: vazalský vztah k Osmanské říši (daně, ale vnitřní autonomie).
Transylvánie: knížectví mezi Habsburky a Osmany; po 1699 pevněji v habsburské sféře.
1711–1821: Fanariotské období (řečtí správci jmenovaní z Istanbulu) v rumunských knížectvích.
Moderní obrození a cesta k nezávislosti (1800–1918)
1821/1848: Povstání a revoluce – požadavky reforem, národní sebeurčení.
1859: Dvojí volba Alexandra I. Cuzy knížetem Moldavska i Valašska → sjednocení rumunských knížectví.
1862: Bukurešť potvrzena hlavním městem; formuje se jednotný stát.
1866: Dynastie Hohenzollern-Sigmaringen (Karel I.); 1877–1878: válka za nezávislost po boku Ruska → mezinárodní uznání Rumunska.
1881: Prohlášení království.
První světová válka a „Velké Rumunsko“ (1914–1940)
1916: Vstup na stranu Dohody; těžké boje, nakonec vítězný tábor.
1918: Připojení Transylvánie (Alba Iulia, 1. 12.), Bukoviny a Besarábie → vzniká Velké Rumunsko.
1918–1938: Meziválečná demokracie i krize; agrární reforma, kulturní rozkvět, zároveň menšinové a politické napětí.
Krize roku 1940 a druhá světová válka (1940–1947)
1940: Teritoriální ztráty – S. Bukovina a Besarábie SSSR; Sev. Transylvánie Maďarsku; J. Dobrudža Bulharsku.
1940–1944: Režim Iona Antonesca, spojenectví s Osou, účast na invazi do SSSR; perzekuce a Holocaust.
Srpen 1944: „Michalův převrat“ – Rumunsko se přidává k Spojencům; postup Sovětů a poválečná sovětská sféra vlivu.
1947: Abdikace krále Michala I., vyhlášena lidová republika.
Komunistické období (1947–1989)
1948–1965: Gheorghiu-Dej – industrializace, kolektivizace, represivní aparát.
1965–1989: Nicolae Ceaușescu – zpočátku relativně nezávislá zahraniční politika, posléze tvrdá personalistická diktatura, ekonomický úpadek a nedostatky.
Prosinec 1989: Lidové povstání (Timișoara, Bukurešť); pád režimu a poprava manželů Ceaușeskových.
Transformace a 21. století (1990–současnost)
1990s: Přechod k pluralitní demokracii a trhu; těžké sociální dopady, privatizace.
2004: Vstup do NATO.
2007: Vstup do EU; posilování institucí, strukturální fondy i tlak na boj s korupcí.
2010s: Vlny protestů za právní stát (např. po požáru klubu Colectiv 2015); střídání vlád, růst IT sektoru a infrastruktury.
2020s: Pokračující modernizace, debaty o právním státu, regionální bezpečnostní význam v kontextu Černomoří; postupná integrace do evropských struktur (např. Schengen ve vybraných oblastech).
Mesto
Historie
Počátky a středověk (do 1659)
1459: Nejstarší dochovaná zmínka o „Cetatea București“; vznik knížecího dvora.
15.–16. stol.: Růst díky poloze na obchodních trasách mezi Dunajem a Karpaty; řemesla a trhy (Lipscani).
Opakované konflikty mezi místními bojaři, Osmany a Uhry; město několikrát vypleněno i obnoveno.
Raně novověká metropole Valašska (1659–1821)
1659: Bukurešť se stává stálým hlavním městem Valašska.
1716–1821: Fanariotské období (řecké elity jmenované z Istanbulu); rozvoj církevních a dvorských staveb, ale i hospodářské a daňové tlaky.
Časté požáry a zemětřesení formují zástavbu (dřevo → zděné domy, hanové/karavanseráje).
Modernizace a „evropeizace“ (1821–1916)
1821/1848: Povstání a reformní hnutí; postupná sekularizace a správní změny.
1847: Velký požár zničil asi třetinu města → moderní uliční síť, nové předpisy.
1859–1862: Unie Moldavska a Valašska; Bukurešť potvrzena jako hlavní město.
1866–1914: Éra Karla I.; bulváry, parky (Cișmigiu), kulturní instituce (Rumunské atheneum 1888); koňské (1872) a elektrické tramvaje (konec 19. stol.). Vznik přezdívky „Malá Paříž“.
Války a proměny 20. století (1916–1989)
1916–1918: Německá okupace; vláda se přesouvá do Jasy (Iași).
1918–1939: Meziválečný rozkvět, art deco a modernismus; kosmopolitní město.
1940–1944: Zemětřesení 1940; autoritářství a válka; leden 1941 legionářské povstání a pogrom; 1944 spojenecké i německé bombardování.
1947: Zrušení monarchie; komunistická industrializace a panelová výstavba.
1977: Silné zemětřesení s rozsáhlými škodami.
1980s: „Systémizace“ – demolice historických čtvrtí, výstavba Centru Civic a „Domu lidu“ (dnešní Palác parlamentu).
1979: Zprovoznění metra (Metrorex).
Revoluce a postsocialistická transformace (od 1989)
Prosinec 1989: Masové protesty, pád Ceaușescova režimu; klíčové dějiště revoluce.
1990s: Tržní transformace, privatizace, rozmach automobilismu; obnova starého centra (Lipscani).
2007: Vstup Rumunska do EU; investice do infrastruktury a služeb.
2015: Požár klubu Colectiv → protikorupční protesty a politické změny.
stol.: Růst IT a sdílených služeb, rozšiřování metra a obchvatů; gentrifikace a památková obnova vs. tlak developmentu.
Architektura
Palác parlamentu (Palatul Parlamentului) – stručný přehled
Co to je
- Sídlo obou komor rumunského parlamentu a dalších institucí; část slouží jako konferenční centrum a muzea. Viz Wikipedie (cs), Wikipedia (en), oficiální prohlídky CIC, MNAC (muzeum současného umění).
Rozměry a fakta
- Podlahová plocha ~365 000 m²; výška ~84 m; 12 nadzemních + 8 podzemních podlaží; ~1 100 místností. (viz Wikipedia (en))
- Patří mezi největší administrativní budovy světa a je považována za nejtěžší budovu na světě. (viz Wikipedia (en))
Funkce dnes
- Poslanecká sněmovna a Senát, Centrul Internaţional de Conferinţe, MNAC; možné jsou organizované prohlídky.
Kontext vzniku
- Zadané režimem Nicolae Ceaușesca jako centrum přestavby města v 80. letech; po roce 1989 adaptováno pro demokratické instituce. (viz Wikipedie (cs), Wikipedia (en))
Rychlá tabulka
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Podlahová plocha | ~365 000 m² |
| Výška | ~84 m |
| Patra | 12 NP + 8 PP |
| Místnosti | ~1 100 |
| Status | mezi největšími; nejtěžší budova |
| Zdroj | Wikipedia (en) |
Odkazy
- Palác parlamentu – Wikipedie (cs)
- Palace of the Parliament – Wikipedia (en)
- Palatul Parlamentului – oficiální prohlídky (CIC)
-
MNAC – Muzeul Național de Artă Contemporană
- Bukurešť – architektonické památky (výběr)