197 lines
8.9 KiB
Org Mode
197 lines
8.9 KiB
Org Mode
#+title: Bukurest 2025
|
||
#+date: <2025-09-15 Mon>
|
||
#+author: Ludek Myska
|
||
#+email: myska.ludek@gmail.com
|
||
|
||
* Rumunsko
|
||
** Historie
|
||
:PROPERTIES:
|
||
:Země: Rumunsko
|
||
:Hlavní_města: Alba Iulia (historicky), Bukurešť (od 1862)
|
||
:Jazyk: rumunština (románský jazyk)
|
||
:Náboženství: převážně pravoslavné
|
||
:END:
|
||
*** Antika a raný středověk (do 1000)
|
||
~1. tisíciletí př. n. l.: Území obýváno Dáky (thracké kmeny).
|
||
|
||
106–271: Římské dobytí Dácie císařem Traianem → romanizace, základy románské rumunštiny.
|
||
|
||
3.–10. stol.: Střídání nájezdníků (Gótové, Hunové, Avaři, Slované, Maďaři). V horách a lesích přežívají romanizované komunity (tzv. valachové).
|
||
|
||
*** Středověká knížectví (1000–1500)
|
||
|
||
Transylvánie (Sedmihradsko) součástí Uherska; silná saská a maďarská přítomnost.
|
||
|
||
1330: Valašsko (Ţara Românească) – stabilizace pod Basaraby; vítězství u Posady proti Uhrám.
|
||
|
||
1359: Moldavsko (Moldova) jako samostatné knížectví.
|
||
|
||
14.–15. stol.: Odolávání osmanské expanzi (Vlad III. Drăculea ve Valašsku; Štěpán Veliký v Moldavsku).
|
||
|
||
*** Osmanská svrchovanost a cizí vlivy (1500–1800)
|
||
|
||
Valašsko a Moldavsko: vazalský vztah k Osmanské říši (daně, ale vnitřní autonomie).
|
||
|
||
Transylvánie: knížectví mezi Habsburky a Osmany; po 1699 pevněji v habsburské sféře.
|
||
|
||
1711–1821: Fanariotské období (řečtí správci jmenovaní z Istanbulu) v rumunských knížectvích.
|
||
|
||
*** Moderní obrození a cesta k nezávislosti (1800–1918)
|
||
|
||
1821/1848: Povstání a revoluce – požadavky reforem, národní sebeurčení.
|
||
|
||
1859: Dvojí volba Alexandra I. Cuzy knížetem Moldavska i Valašska → sjednocení rumunských knížectví.
|
||
|
||
1862: Bukurešť potvrzena hlavním městem; formuje se jednotný stát.
|
||
|
||
1866: Dynastie Hohenzollern-Sigmaringen (Karel I.); 1877–1878: válka za nezávislost po boku Ruska → mezinárodní uznání Rumunska.
|
||
|
||
1881: Prohlášení království.
|
||
|
||
*** První světová válka a „Velké Rumunsko“ (1914–1940)
|
||
|
||
1916: Vstup na stranu Dohody; těžké boje, nakonec vítězný tábor.
|
||
|
||
1918: Připojení Transylvánie (Alba Iulia, 1. 12.), Bukoviny a Besarábie → vzniká Velké Rumunsko.
|
||
|
||
1918–1938: Meziválečná demokracie i krize; agrární reforma, kulturní rozkvět, zároveň menšinové a politické napětí.
|
||
|
||
*** Krize roku 1940 a druhá světová válka (1940–1947)
|
||
|
||
1940: Teritoriální ztráty – S. Bukovina a Besarábie SSSR; Sev. Transylvánie Maďarsku; J. Dobrudža Bulharsku.
|
||
|
||
1940–1944: Režim Iona Antonesca, spojenectví s Osou, účast na invazi do SSSR; perzekuce a Holocaust.
|
||
|
||
Srpen 1944: „Michalův převrat“ – Rumunsko se přidává k Spojencům; postup Sovětů a poválečná sovětská sféra vlivu.
|
||
|
||
1947: Abdikace krále Michala I., vyhlášena lidová republika.
|
||
|
||
*** Komunistické období (1947–1989)
|
||
|
||
1948–1965: Gheorghiu-Dej – industrializace, kolektivizace, represivní aparát.
|
||
|
||
1965–1989: Nicolae Ceaușescu – zpočátku relativně nezávislá zahraniční politika, posléze tvrdá personalistická diktatura, ekonomický úpadek a nedostatky.
|
||
|
||
Prosinec 1989: Lidové povstání (Timișoara, Bukurešť); pád režimu a poprava manželů Ceaușeskových.
|
||
|
||
*** Transformace a 21. století (1990–současnost)
|
||
|
||
1990s: Přechod k pluralitní demokracii a trhu; těžké sociální dopady, privatizace.
|
||
|
||
2004: Vstup do NATO.
|
||
|
||
2007: Vstup do EU; posilování institucí, strukturální fondy i tlak na boj s korupcí.
|
||
|
||
2010s: Vlny protestů za právní stát (např. po požáru klubu Colectiv 2015); střídání vlád, růst IT sektoru a infrastruktury.
|
||
|
||
2020s: Pokračující modernizace, debaty o právním státu, regionální bezpečnostní význam v kontextu Černomoří; postupná integrace do evropských struktur (např. Schengen ve vybraných oblastech).
|
||
|
||
* Mesto
|
||
** Historie
|
||
:PROPERTIES:
|
||
:Země: Rumunsko
|
||
:Historický_region: Valašsko (Muntenie)
|
||
:Řeka: Dâmbovița
|
||
:Přezdívky: „Malá Paříž“, „Micul Paris“
|
||
:První_zmínka: 1459 (listina Vlada III. Draculy)
|
||
:Hlavní_město: 1659 (Valašska), 1862 (sjednoceného Rumunska)
|
||
:END:
|
||
|
||
*** Počátky a středověk (do 1659)
|
||
|
||
1459: Nejstarší dochovaná zmínka o „Cetatea București“; vznik knížecího dvora.
|
||
|
||
15.–16. stol.: Růst díky poloze na obchodních trasách mezi Dunajem a Karpaty; řemesla a trhy (Lipscani).
|
||
|
||
Opakované konflikty mezi místními bojaři, Osmany a Uhry; město několikrát vypleněno i obnoveno.
|
||
|
||
*** Raně novověká metropole Valašska (1659–1821)
|
||
|
||
1659: Bukurešť se stává stálým hlavním městem Valašska.
|
||
|
||
1716–1821: Fanariotské období (řecké elity jmenované z Istanbulu); rozvoj církevních a dvorských staveb, ale i hospodářské a daňové tlaky.
|
||
|
||
Časté požáry a zemětřesení formují zástavbu (dřevo → zděné domy, hanové/karavanseráje).
|
||
|
||
*** Modernizace a „evropeizace“ (1821–1916)
|
||
|
||
1821/1848: Povstání a reformní hnutí; postupná sekularizace a správní změny.
|
||
|
||
1847: Velký požár zničil asi třetinu města → moderní uliční síť, nové předpisy.
|
||
|
||
1859–1862: Unie Moldavska a Valašska; Bukurešť potvrzena jako hlavní město.
|
||
|
||
1866–1914: Éra Karla I.; bulváry, parky (Cișmigiu), kulturní instituce (Rumunské atheneum 1888); koňské (1872) a elektrické tramvaje (konec 19. stol.). Vznik přezdívky „Malá Paříž“.
|
||
|
||
*** Války a proměny 20. století (1916–1989)
|
||
|
||
1916–1918: Německá okupace; vláda se přesouvá do Jasy (Iași).
|
||
|
||
1918–1939: Meziválečný rozkvět, art deco a modernismus; kosmopolitní město.
|
||
|
||
1940–1944: Zemětřesení 1940; autoritářství a válka; leden 1941 legionářské povstání a pogrom; 1944 spojenecké i německé bombardování.
|
||
|
||
1947: Zrušení monarchie; komunistická industrializace a panelová výstavba.
|
||
|
||
1977: Silné zemětřesení s rozsáhlými škodami.
|
||
|
||
1980s: „Systémizace“ – demolice historických čtvrtí, výstavba Centru Civic a „Domu lidu“ (dnešní Palác parlamentu).
|
||
|
||
1979: Zprovoznění metra (Metrorex).
|
||
|
||
*** Revoluce a postsocialistická transformace (od 1989)
|
||
|
||
Prosinec 1989: Masové protesty, pád Ceaușescova režimu; klíčové dějiště revoluce.
|
||
|
||
1990s: Tržní transformace, privatizace, rozmach automobilismu; obnova starého centra (Lipscani).
|
||
|
||
2007: Vstup Rumunska do EU; investice do infrastruktury a služeb.
|
||
|
||
2015: Požár klubu Colectiv → protikorupční protesty a politické změny.
|
||
|
||
stol.: Růst IT a sdílených služeb, rozšiřování metra a obchvatů; gentrifikace a památková obnova vs. tlak developmentu.
|
||
** Architektura
|
||
*** Palác parlamentu (Palatul Parlamentului) – stručný přehled
|
||
:PROPERTIES:
|
||
:Město: Bukurešť, Rumunsko
|
||
:Adresa: Strada Izvor 2–4
|
||
:Zahájení_výstavby: 25. 6. 1984
|
||
:Dokončení: 1997
|
||
:Architektka: Anca Petrescu
|
||
:Původní_názvy: Casa Republicii, Casa Poporului
|
||
:Styl: (neo)klasicistní monumentalismus / postmoderní reprezentace
|
||
:END:
|
||
|
||
**** Co to je
|
||
- Sídlo obou komor rumunského parlamentu a dalších institucí; část slouží jako konferenční centrum a muzea.
|
||
Viz [[https://cs.wikipedia.org/wiki/Pal%C3%A1c_Parlamentu][Wikipedie (cs)]], [[https://en.wikipedia.org/wiki/Palace_of_the_Parliament][Wikipedia (en)]], [[https://cic.cdep.ro/][oficiální prohlídky CIC]], [[https://www.mnac.ro/home][MNAC (muzeum současného umění)]].
|
||
|
||
**** Rozměry a fakta
|
||
- Podlahová plocha ~365 000 m²; výška ~84 m; 12 nadzemních + 8 podzemních podlaží; ~1 100 místností.
|
||
(viz [[https://en.wikipedia.org/wiki/Palace_of_the_Parliament][Wikipedia (en)]])
|
||
- Patří mezi největší administrativní budovy světa a je považována za nejtěžší budovu na světě.
|
||
(viz [[https://en.wikipedia.org/wiki/Palace_of_the_Parliament][Wikipedia (en)]])
|
||
|
||
**** Funkce dnes
|
||
- [[https://www.cdep.ro/][Poslanecká sněmovna]] a [[https://www.senat.ro/][Senát]], [[https://cic.cdep.ro/][Centrul Internaţional de Conferinţe]], [[https://www.mnac.ro/home][MNAC]]; možné jsou organizované prohlídky.
|
||
|
||
**** Kontext vzniku
|
||
- Zadané režimem Nicolae Ceaușesca jako centrum přestavby města v 80. letech; po roce 1989 adaptováno pro demokratické instituce.
|
||
(viz [[https://cs.wikipedia.org/wiki/Pal%C3%A1c_Parlamentu][Wikipedie (cs)]], [[https://en.wikipedia.org/wiki/Palace_of_the_Parliament][Wikipedia (en)]])
|
||
|
||
**** Rychlá tabulka
|
||
| Parametr | Hodnota |
|
||
|------------------+--------------------|
|
||
| Podlahová plocha | ~365 000 m² |
|
||
| Výška | ~84 m |
|
||
| Patra | 12 NP + 8 PP |
|
||
| Místnosti | ~1 100 |
|
||
| Status | mezi největšími; nejtěžší budova |
|
||
| Zdroj | [[https://en.wikipedia.org/wiki/Palace_of_the_Parliament][Wikipedia (en)]] |
|
||
|
||
**** Odkazy
|
||
- [[https://cs.wikipedia.org/wiki/Pal%C3%A1c_Parlamentu][Palác parlamentu – Wikipedie (cs)]]
|
||
- [[https://en.wikipedia.org/wiki/Palace_of_the_Parliament][Palace of the Parliament – Wikipedia (en)]]
|
||
- [[https://cic.cdep.ro/][Palatul Parlamentului – oficiální prohlídky (CIC)]]
|
||
- [[https://www.mnac.ro/home][MNAC – Muzeul Național de Artă Contemporană]]
|