5.8 KiB
5.8 KiB
Bukurest 2025
- Rumunsko
- Historie
- Rumunsko – stručné dějiny
- \~1. tisíciletí př. n. l.: Území obýváno Dáky (thracké kmeny).
- 106–271: Římské dobytí Dácie císařem Traianem → romanizace, základy románské rumunštiny.
- 3.–10. stol.: Střídání nájezdníků (Gótové, Hunové, Avaři, Slované, Maďaři). V horách a lesích přežívají romanizované komunity (tzv. valachové).
- Transylvánie (Sedmihradsko) součástí Uherska; silná saská a maďarská přítomnost.
- 1330: Valašsko (Ţara Românească) – stabilizace pod Basaraby; vítězství u Posady proti Uhrám.
- 1359: Moldavsko (Moldova) jako samostatné knížectví.
- 14.–15. stol.: Odolávání osmanské expanzi (Vlad III. Drăculea ve Valašsku; Štěpán Veliký v Moldavsku).
- Valašsko a Moldavsko: vazalský vztah k Osmanské říši (daně, ale vnitřní autonomie).
- Transylvánie: knížectví mezi Habsburky a Osmany; po 1699 pevněji v habsburské sféře.
- 1711–1821: Fanariotské období (řečtí správci jmenovaní z Istanbulu) v rumunských knížectvích.
- 1821/1848: Povstání a revoluce – požadavky reforem, národní sebeurčení.
- 1859: Dvojí volba Alexandra I. Cuzy knížetem Moldavska i Valašska → sjednocení rumunských knížectví.
- 1862: Bukurešť potvrzena hlavním městem; formuje se jednotný stát.
- 1866: Dynastie Hohenzollern-Sigmaringen (Karel I.); 1877–1878: válka za nezávislost po boku Ruska → mezinárodní uznání Rumunska.
- 1881: Prohlášení království.
- 1916: Vstup na stranu Dohody; těžké boje, nakonec vítězný tábor.
- 1918: Připojení Transylvánie (Alba Iulia, 1. 12.), Bukoviny a Besarábie → vzniká Velké Rumunsko.
- 1918–1938: Meziválečná demokracie i krize; agrární reforma, kulturní rozkvět, zároveň menšinové a politické napětí.
- 1940: Teritoriální ztráty – S. Bukovina a Besarábie SSSR; Sev. Transylvánie Maďarsku; J. Dobrudža Bulharsku.
- 1940–1944: Režim Iona Antonesca, spojenectví s Osou, účast na invazi do SSSR; perzekuce a Holocaust.
- Srpen 1944: „Michalův převrat“ – Rumunsko se přidává k Spojencům; postup Sovětů a poválečná sovětská sféra vlivu.
- 1947: Abdikace krále Michala I., vyhlášena lidová republika.
- 1948–1965: Gheorghiu-Dej – industrializace, kolektivizace, represivní aparát.
- 1965–1989: Nicolae Ceaușescu – zpočátku relativně nezávislá zahraniční politika, posléze tvrdá personalistická diktatura, ekonomický úpadek a nedostatky.
- Prosinec 1989: Lidové povstání (Timișoara, Bukurešť); pád režimu a poprava manželů Ceaușeskových.
- 1990s: Přechod k pluralitní demokracii a trhu; těžké sociální dopady, privatizace.
- 2004: Vstup do NATO.
- 2007: Vstup do EU; posilování institucí, strukturální fondy i tlak na boj s korupcí.
- 2010s: Vlny protestů za právní stát (např. po požáru klubu Colectiv 2015); střídání vlád, růst IT sektoru a infrastruktury.
- 2020s: Pokračující modernizace, debaty o právním státu, regionální bezpečnostní význam v kontextu Černomoří; postupná integrace do evropských struktur (např. Schengen ve vybraných oblastech).
- Traian – římský císař, dobyvatel Dácie.
- Vlad III. Drăculea – valašský vládce symbolizující odpor proti Osmanům.
- Ștefan cel Mare (Štěpán Veliký) – moldavský kníže, vítěz nad Osmany.
- Alexandru Ioan Cuza – sjednotitel 1859, modernizační reformy.
- Karel I. – první král moderního Rumunska.
- Ion Antonescu – autoritářský vůdce za WWII, spojenec Osy.
- Král Michal I. – vedl převrat 1944; po válce donucen abdikovat.
- Nicolae Ceaușescu – vůdce komunistického režimu 1965–1989.
- Kontinuita románského jazyka na balkánském pomezí.
- Tlak velmocí (Osmani, Habsburkové, Rusko/SSSR) a hledání autonomie.
- Modernizace 19. stol. → národní stát; 20. stol. mezi autoritářstvím a demokracií.
- Po 1989: euroatlantická integrace, demokratizace a institucionální konsolidace.
- Vlada
- Historie
- Mesto
Rumunsko
Historie
Rumunsko – stručné dějiny
\:PROPERTIES: \:Země: Rumunsko \:Hlavní\_města: Alba Iulia (historicky), Bukurešť (od 1862) \:Jazyk: rumunština (románský jazyk) \:Náboženství: převážně pravoslavné \:END:
\*\* Antika a raný středověk (do 1000)
\~1. tisíciletí př. n. l.: Území obýváno Dáky (thracké kmeny).
106–271: Římské dobytí Dácie císařem Traianem → romanizace, základy románské rumunštiny.
3.–10. stol.: Střídání nájezdníků (Gótové, Hunové, Avaři, Slované, Maďaři). V horách a lesích přežívají romanizované komunity (tzv. valachové).
\*\* Středověká knížectví (1000–1500)
Transylvánie (Sedmihradsko) součástí Uherska; silná saská a maďarská přítomnost.
1330: Valašsko (Ţara Românească) – stabilizace pod Basaraby; vítězství u Posady proti Uhrám.
1359: Moldavsko (Moldova) jako samostatné knížectví.
14.–15. stol.: Odolávání osmanské expanzi (Vlad III. Drăculea ve Valašsku; Štěpán Veliký v Moldavsku).
\*\* Osmanská svrchovanost a cizí vlivy (1500–1800)
Valašsko a Moldavsko: vazalský vztah k Osmanské říši (daně, ale vnitřní autonomie).
Transylvánie: knížectví mezi Habsburky a Osmany; po 1699 pevněji v habsburské sféře.
1711–1821: Fanariotské období (řečtí správci jmenovaní z Istanbulu) v rumunských knížectvích.
\*\* Moderní obrození a cesta k nezávislosti (1800–1918)
1821/1848: Povstání a revoluce – požadavky reforem, národní sebeurčení.
1859: Dvojí volba Alexandra I. Cuzy knížetem Moldavska i Valašska → sjednocení rumunských knížectví.
1862: Bukurešť potvrzena hlavním městem; formuje se jednotný stát.
1866: Dynastie Hohenzollern-Sigmaringen (Karel I.); 1877–1878: válka za nezávislost po boku Ruska → mezinárodní uznání Rumunska.
1881: Prohlášení království.
\*\* První světová válka a „Velké Rumunsko“ (1914–1940)
1916: Vstup na stranu Dohody; těžké boje, nakonec vítězný tábor.
1918: Připojení Transylvánie (Alba Iulia, 1. 12.), Bukoviny a Besarábie → vzniká Velké Rumunsko.
1918–1938: Meziválečná demokracie i krize; agrární reforma, kulturní rozkvět, zároveň menšinové a politické napětí.
\*\* Krize roku 1940 a druhá světová válka (1940–1947)
1940: Teritoriální ztráty – S. Bukovina a Besarábie SSSR; Sev. Transylvánie Maďarsku; J. Dobrudža Bulharsku.
1940–1944: Režim Iona Antonesca, spojenectví s Osou, účast na invazi do SSSR; perzekuce a Holocaust.
Srpen 1944: „Michalův převrat“ – Rumunsko se přidává k Spojencům; postup Sovětů a poválečná sovětská sféra vlivu.
1947: Abdikace krále Michala I., vyhlášena lidová republika.
\*\* Komunistické období (1947–1989)
1948–1965: Gheorghiu-Dej – industrializace, kolektivizace, represivní aparát.
1965–1989: Nicolae Ceaușescu – zpočátku relativně nezávislá zahraniční politika, posléze tvrdá personalistická diktatura, ekonomický úpadek a nedostatky.
Prosinec 1989: Lidové povstání (Timișoara, Bukurešť); pád režimu a poprava manželů Ceaușeskových.
\*\* Transformace a 21. století (1990–současnost)
1990s: Přechod k pluralitní demokracii a trhu; těžké sociální dopady, privatizace.
2004: Vstup do NATO.
2007: Vstup do EU; posilování institucí, strukturální fondy i tlak na boj s korupcí.
2010s: Vlny protestů za právní stát (např. po požáru klubu Colectiv 2015); střídání vlád, růst IT sektoru a infrastruktury.
2020s: Pokračující modernizace, debaty o právním státu, regionální bezpečnostní význam v kontextu Černomoří; postupná integrace do evropských struktur (např. Schengen ve vybraných oblastech).
\*\* Klíčové milníky (výběr)
| Rok | Událost |
| —- | ———————————————– |
| 106 | Dobytí Dácie Římem |
| 1330 | Vznik Valašska jako stabilního knížectví |
| 1359 | Vznik Moldavska |
| 1859 | Unie Moldavska a Valašska (Alexandru Ioan Cuza) |
| 1877 | Vyhlášení nezávislosti na Osmanské říši |
| 1881 | Prohlášení království |
| 1918 | Vznik „Velkého Rumunska“ |
| 1940 | Velké územní ztráty |
| 1944 | Michalův převrat, přechod na stranu Spojenců |
| 1947 | Zrušení monarchie, lidová republika |
| 1989 | Pád komunismu |
| 2004 | Vstup do NATO |
| 2007 | Vstup do EU |
\*\* Pojmy a osobnosti (stručně)
Traian – římský císař, dobyvatel Dácie.
Vlad III. Drăculea – valašský vládce symbolizující odpor proti Osmanům.
Ștefan cel Mare (Štěpán Veliký) – moldavský kníže, vítěz nad Osmany.
Alexandru Ioan Cuza – sjednotitel 1859, modernizační reformy.
Karel I. – první král moderního Rumunska.
Ion Antonescu – autoritářský vůdce za WWII, spojenec Osy.
Král Michal I. – vedl převrat 1944; po válce donucen abdikovat.
Nicolae Ceaușescu – vůdce komunistického režimu 1965–1989.
\*\* Dlouhodobé linie vývoje